RECENZE: The Wombats – Glitterbug (2015) – Od kytar k elektronice

The Wombats, foto: impactnottingham.com

The Wombats, liverpoolská indie rocková kapela, se po čtyřech letech připomíná novou deskou.

Matthew Murphy, Daniel Haggis a Tord Knudsen se na hudební scéně pohybují od roku 2003.

První nahrávkou se blýskli teprve o čtyři roky později. My vám přinášíme recenzi jejich nejnovějšího počinu s názvem „Glitterbug“, který vyšel teprve před pár dny.

Stojí The Wombats za poslech?

The Wombats – Glitterbug album cover
The Wombats – Glitterbug album cover

Pakliže posloucháte alternativní hudbu, tak jste na The Wombats pravděpodobně narazili. Minimálně na hravé a energické skladby „The Wombats – Kill the Director“, „Moving to New York“ či „Let’s Dance to Joy Division“ určitě ano. Všechno jsou to hity z prvotiny „A Guide to Love, Loss & Desperation“, která v druhé vlně indie popových kapel mezi léty 2005 a 2010 představovala jeden z nejvýraznějších počinů. Následující deska „The Wombats Proudly Present… This Modern Glitch“ o čtyři roky později už takový úspěch nezaznamenala, a proto nad poslední řadovkou vyvstává otázka – mají The Wombats ještě co říct?

„Glitterbug“ obsahuje v klasické edici jedenáct skladeb s celkovou stopáží necelých čtyřiceti minut a navazuje spíše než na debut na desku druhou. Co to znamená? Výrazné elektronické prvky, monumentální a syntetický zvuk, stadiónovou kompozici a silné refrény. Hravé a zběsilé kytary z prvotiny jsou v pozadí, do popředí vstupuje Murphyho vokál a zmiňovaná elektronika. První čtyři skladby se nesou v duchu jemného zpěvu a výrazného refrénu. V „Emoticons“ Wombats upozorňují na to, že emotikony v komunikaci jsou funkčnějšími jen zdánlivě, ve skutečnosti ji totiž ořezávají a vše ještě zhoršují.

V následující „Give Me a Try“ zase touží po ještě jednom pokusu, „The Wombats – Greek Tragedy“ je zajímavý postupně gradující a netradičními zvuky disponující opus a „The Wombats – Be Your Shadow“ vypovídá o nenaplněné lásce. Pro skladby je typická nejen hravost, ale i taneční charakter. Pátý song nese název „Headspace“, jenž nás základním syntetickým retro riffem vrací o desítky let dozadu, a připomíná nám tak doby klasického elektro popu. V „The Wombats – This Is Not A Party“ si The Wombats prozpěvují, že tohle není párty, ale vichřice a všude kolem se válí opilí kamarádi. Melancholické a nefungující klišé.

Předěl mezi první a druhou půlkou desky představuje „Isabel“, od zbytku desky úplně jiná, emotivní a minimalistická balada. Na předchozí taneční rytmy navazuje „Your Body Is Weapon“, která už ničím nepřekvapí, neboť kopíruje postupy předchozích skladeb. „The English Summer“ oproti tomu představuje svěží zpestření. A to v podobě výrazně kytarovějšího nádechu a rychlejšího tempa. Takoví by se nám The Wombats líbili mnohem víc. „Pink Lemonade“ je přesládlým koktejlem, závěrečná „Curveballs“ připomene Passion Pit. Představuje poměrně decentní a slušně šlapající finále desky.

The Wombats se od řízných kytar a zběsilých zpěvů definitivně přimkli k rozvláčné elektronické a taneční hudbě. A i proto se lze na nahrávku dívat ze dvou odlišných perspektiv. V kontextu předchozí tvorby „Glitterbug“ jako celek nezáří a výrazným způsobem nevyniká, písně samy o sobě ale potenciál mají. Pustit si ji na jeden zátah nejde, protože na to jsou si jednotlivé tracky příliš podobné, avšak součástí playlistu, ve kterém nebudou pouze The Wombats, fungovat budou. Jedná se navíc o písně příjemně odpočinkově a melancholicky laděné.

Interpret: The Wombats

Album: Glitterbug

Datum vydání: 14. 4. 2015

Délka alba: 40 minut