John La Grou, zakladatel a CEO společnosti Millennia Music & Media Systems, minulý týden na konferenci Audio Engineering Society v New Yorku nastínil své úvahy o tom, jak se bude nahrávat a reprodukovat zvuk v nejbližších desetiletích.
Své předpoklady založil na tom, že reprodukovaná hudba se bude vyvíjet podle Moorova zákona, který říká, že počet tranzistorů v integrovaných obvodech se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky. Tato predikce byla vyslovena v roce 1965 a Moore vlastně předpověděl, jak bude růst výpočetní výkon zařízení pro zpracování informací, v tomto případě zvuku.
La Grou je přesvědčen o tom, že pokročilé ovládání gesty a interakce mozek – stroj změní způsob, jak se nahrává a přehrává hudba. To by mohlo vyloučit použití mikrofonu při záznamu zvuku hudebního nástroje či zpěvu, který způsobuje, že zaznamenaný zvuk je více či méně zkreslený.
V roce 2050 bude hudba virtuální a převážně elektronická
Podle jeho názoru již podstatně dříve než v roce 2050 bude hudba vznikat mixováním, aby se ve sluchátkách vytvořil 3D dojem. Designéři sluchátek a mikrofonů a softwaroví inženýři tvořící audiosoftware budou vyvíjet 360 – stupňové zvukové systémy. Reproduktory prý v budoucnu budou hrát mnohem menší roli v reprodukci zvuku.
Zvuk ze sluchátek budoucnosti La Grou charakterizuje jako „sférické audio“. Posluchač se bude nacházet v jakési “ zvukové bublině „, přičemž prostorové rozlišení bude odpovídat realitě. Týká se to nejen hudby, ale i her a filmů. V roce 2050 masivní pokrok v oblasti výpočetního výkonu a virtuálních výrobních procesů poskytne jedinečné kreativní možnosti.
Není jasné, jaké místo by měli hudebníci a akustické nástroje ve světě virtuální hudby, ale každopádně nahradit jejich čistě elektronickou hudbou by znamenalo ztrátu. Doufejme, že i v roce 2050 bude v reprodukované hudbě soužití akustická a elektronická složka.
La Grouova vize se možná zdá trochu idealistická. Předpokládá, že v budoucnu budou posluchači pouze poslouchat a nebudou při tom psát, číst, mluvit, pracovat, cvičit či řídit auto. V současnosti hudba tvoří většinou „pozadí “ při jiné činnosti. Úplné ponoření do ní je příliš komplexní a brání využívat výhod multitaskingu.