Jazyk přírody – jak nás stromy mohou naučit telepatii

Ilustrace Tomasz Alen Kopera

Přemýšleli jste někdy o tom, co vlastně telepatie znamená? Zažili jste ji někdy? Přáli jste si ji někdy zažít? Potom vězte, že telepatii se můžete naučit a rozhodně byste to měli zkusit.

Telepatií se běžně rozumí komunikace mezi dvěma mozky bez použití zvuků a jazykových prostředků, jedná se o přenos myšlenek a pocitů. Řada lidí si myslí, že telepatie je komunikace bez použití jazyka, ale to není tak docela pravda, přinejmenším pokud mluvíme o empatické telepatii. Empatická telepatie je jazyk založený na tichém sdílení a je pro nás naprosto přirozená.

Někteří z nás vědí, že myšlenky je možné přenášet ze člověka na člověka, a dokonce byly vynalezeny technologie, které to umožňují. A také existují duchovní bytosti a jedinci, kteří jsou schopni s námi telepaticky komunikovat. Umějí přenášet myšlenky, pocity nebo obojí. Přenášené vjemy tedy mohou být různé.

Zde však hovoříme o empatické telepatii, která je pro živé bytosti zcela přirozená, je naplňujícím způsobem bytí a jejím prostřednictvím jsme schopni být se všemi lidskými bytostmi.

Příroda komunikuje prostřednictvím jazyka zvuků, vůní, barev, textur a dalších prvků. Má vlastní historii a komplexní systém umožňující subjektivní vnímání, jehož složky nejsme schopni identifikovat ani popsat, avšak jako celek k nám promlouvá velmi hluboce a krásně. V průběhu historie vznikl nespočet básní, které se snaží slovy vyjádřit vše, čím k nám příroda promlouvá.

Čtenáři těchto básní vnímají jejich krásu, ačkoli ve skutečnost zachycují pouze básníkovu reakci na souznění s přírodou, která je často apologetická vzhledem k básníkově zjevné neschopnosti zachytit slovy vše, co vnímá. Čtenář tedy nemůže zažít vše, co bylo telepaticky předáno básníkovi, a vnímá pouze to, co se básník na základě svého prožitku snaží dále sdělit svým čtenářům. Jedná se tedy o zprostředkovaný zážitek, který je ale přesto velmi bohatý.

Empatická telepatie není jen pouhý přenos myšlenek – tak ji vysvětluje jen levá mozková hemisféra, která nezohledňuje subjektivní vnímání. Jedná se o sdílení, sdílení nejvyššího řádu, o „jazyk“ založený na složité souhře pocitů, které komunikující subjekt prožívá a které ho obklopují. Bytosti nacházející se vyšších stádiích vědomí a zejména zástupci přírodní říše zažívají množství smyslových vjemů a velkou část z nich je možné vyjádřit. Příjemce poté vnímá nejen myšlenky vzniklé v okamžiku komunikace ale veškeré subjektivní vnímání, které proběhlo při prožívání sdělovaného prožitku, a zároveň pocity prožívané při komunikaci. Předávaný obsah často obsahuje prvky z historie. Jedná se o sdílení bohaté na subjektivní vjemy zúčastněných subjektů, souběžné sdílení pocitů, myšlenek, idejí, vůní a zvuků souznějících s jedinečnými pocity komunikujícího subjektu, napříč prostorem a časem, v jednom jediném okamžiku.

Možná jste si všimli, že používám pojem „komunikující subjekt“ namísto „člověk“, protože schopnost telepatie rozhodně nemají jen lidé. Telepatii lze úspěšně navázat nejen s lidmi, ale i se zvířaty, rostlinami, minerály a plynnými substancemi.

..

Telepatie vyžaduje, abychom nejen slyšeli, ale také poslouchali.

Poslouchat a slyšet jsou dvě různé věci. Slyšení je rozpoznání slyšitelných mluvených slov, která lze interpretovat nekonečně mnoha způsoby. Pokud takovou komunikaci vnímá rozrušená mysl, jedná se o pouhé slyšení. Asi jste často slyšeli někoho říkat „já tě slyším“ a přitom jste měli pocit, že mluvíte do prázdna a marně čekáte na odpovídající reakci.

Poslouchání je přijímání informací se zapojením subjektivního vnímání a je velmi složitým a přitom delikátním a naplňujícím procesem.

Empatická telepatie není jen komunikace „mezi dvěma myslemi“, jedná se především o komunikaci mezi dvěma vědomími. To znamená, že mozek je využíván ve větší míře, se zapojením složité schopnost vnímání na různých úrovních, kterou jsme od přírody obdařeni.

Ztráta schopnosti telepatie a empatie je důsledkem působení institucionalizovaných metod „výchovy“ a „vzdělávání“. V rámci těchto procesů je lidská mysl zpracovávána podobným způsobem, jaký používá kovář při výrobě ocelového ostří. Je opracována kladivem, poté nahřáta a znovu rozklepána, stále dokola… až se z ní stane ostří, vybroušené a přesně vytvarované. A taková ocelová mysl je naučená a zformovaná tak, aby jí dominovala levá hemisféra, a díky tomu se chová podobně jako počítačový procesor. Tímto způsobem štědře financované a dobře organizované instituce ovládají lidskou mysl s cílem naučit ji, co považují za vhodné, přičemž naprostou většinu tvoří lži a výsledek je přinejmenším neúplný. Nejedná se tedy o výchovu, ale o proces tříštění a desenzibilizace.

I osobám, které samy sebe považují za inteligentní, se často stává, že poslouchají něčí projev a připraví si odpověď ještě před tím, než řečník domluví. Takové jednání připomíná počítač a je čistě záležitostí intelektu. Funguje jako jednosměrně vyslaný projektil na základě třídění do škatulek. Jedná se způsob opracovávání slov, který mění mysl v nástroj fungující podobně jako počítač. Při tomto způsobu vnímání dochází k výběru jednotek informací, které jsou sestavovány dohromady libovolným způsobem s notnou dávkou umělecké licence.

Empatický telepat komunikuje otevřeně a zcela pravdivě.

Při empatické telepatii je do poslechu zapojená veškerá kapacita mozku i těla, a proto tento způsob komunikace umožňuje během jedné nanosekundy přijmout nekonečně větší množství informací, moudrosti a poznatků a subjektivně vnímaných vjemů, na rozdíl od zpracované ocelové mysli, která potřebuje informace a zkušenosti vstřebávat v lineárním čase a prostoru.

Pro empatické telepaty je komunikace s ocelovou myslí, která opracovává význam slov, zcela frustrující a neplodná. Zůstává po ní hořká pachuť spolu se směsí pocitů neshody, marnosti, překrucování a manipulace.

Po empatické telepatii naopak zůstává chuť sladká, spojená s pocitem spokojenosti, respektu, pochopení a naplnění, bez ohledu na pravdivost.

Jak se můžeme empatické telepatii naučit a od koho?

V současné době umějí myšlenky přenášet lidé i technologie, jedná se o jednosměrný přenos na jiný subjekt, ke kterému často dochází bez našeho vědomí, a často se jedná o proces regresivního typu. Vám bych však doporučil, abyste si vybrali důvěryhodnější zdroj.

Pokud chceme získat zpět své přirozené schopnosti, musíme si v první řadě přát být vnímaví. Toto přání je samo o sobě vnímavostí a vede k otevření a změkčení nabroušené mysli, která se znovu stává tvárnou a poddajnou. Jedná se o úmyslný akt vyžadující vůli a disciplínu. Poté je třeba najít skutečného telepata. Nejbezpečnější a nejvíce družné subjekty schopné telepatie najdeme v přírodě, zejména mezi stromy, které jsou ochotné stát se pro nás zdrojem sdílení a být našimi přáteli.  Pravdivost tohoto tvrzení si musíte ověřit na vlastní kůži. Strom vás nikdy neoklame a nebude vám lhát, ani s vámi nebude sdílet cokoli překrouceného nebo zkresleného. Něčeho takového nejsou stromy vůbec schopny, stejně jako malé děti nejsou schopny lhaní.

Příroda a všechny její formy jsou nám příbuzné svou pravdivostí a podstatou, mají stejný fyzický základ a původ.

Příroda, to jsme my, lidé stromy, tráva, hory, řeky, rostliny – všichni jsme ze stejné substance, a jsme tedy příbuzní, i když máme různou formu, a navzájem jsme hluboce propojeni.

.

Sdílení hledejte v přírodě. Neměli byste se snažit jen mluvit, ale spíše naslouchat.

Pokud nejste zvyklí být příjemci, bude to chtít trochu cviku, ale když bude vaše mysl dostatečně poddajná a vnímavá, určitě se vám to podaří.  Oni už si vás najdou. Bude potřeba, abyste trávili více času v přírodě, zejména ve společnosti stromů, které jsou všude a většina z nich (i když ne všechny) je ochotná s vámi komunikovat.

Budete nacházet pouze pravdu.

Můžete pracovat na otevírání své mysli, protože otevřená mysl funguje jako portál pro navázání spojení, který bude použit pro sdílení. Někdy dojde k navázání spojení až překvapivě rychle, jindy budou potřebovat trochu času. Je totiž zapotřebí, aby se vytvořila důvěra, ne mezi vámi a stromem nebo jiným zdrojem, který si vyberete, ale mezi vámi a vaší vlastní myslí – musíte své mysli důvěřovat, aby se mohla stát poddajnou a vnímavou.

Tato zkušenost bude u každého člověka jiná. Ale představuji si, že vznikne svět empatických telepatů, kteří budou napojeni „online“. A to bude pouze první krok k tomu, abychom znovu získali spojení se zdrojem našeho bytí, s naší božskou podstatou a skutečnou přirozeností a začali se cítit pohodlně ve své kůži a na této planetě. Musíme být v jednotě se svými příbuznými a milovat je a žít s nimi. To je harmonie. Až budou všechny kanály komunikace a sdílení otevřené ve všech směrech a naše bytí prostoupí přirozené pocity a vjemy, budeme schopni vnímat svou rodinu a lásku