Tvoje příliš přátelská povaha může přispět ke vzniku deprese

Existuje něco jako být příliš hodný, příliš obětavý a příliš starostlivý. Abys překonala depresi, musíš se přestat neustále snažit o získání souhlasu jiných. Vím, že se to snadno říká. Ale nikdo neřekl, že to bude snadné.

Lidé trpící depresemi jsou obvykle ti, kteří se chtějí zavděčit jiným. Ironií je, že i přesto se na jejich chování nahlíží jako na sobecké a egoistické. Více než třicet let jsem těmto nesmyslům věřila také. Myslela jsem, že jsem sobecká a sebestředná. Byla jsem přesvědčena, že nemám co nabídnout. Také jsem si myslela, že nezáleží na tom, co si myslím. Že můj názor není tak důležitý, jako názory ostatních. Vypadalo to, jako bych žila život někoho jiného.

Nakonec jsem po dvou vážných záchvatech způsobených pokusem o sebevraždu přestala žít život někoho jiného a podívala jsem se více do hloubky…

Život někoho jiného

Byla jsem dítě, které bylo „příliš malé na to, aby rozumělo věcem“ a tudíž příliš malé na to, aby se samo rozhodovalo. Můj život řídili dospělí, kteří neviděli ty velké škody, které byly způsobené primitivní představou, že „na děti se má dohlížet, ne jim naslouchat.“ Potom později se ze mě stal mladý dospělý, který se lepil na každého, kdo byl aspoň něčím zajímavý. V té době se zdálo, že záleží jen na tom, jak vypadám.

Nebyla jsem sama sebou. Nebyla jsem tím, kým jsem. Byla jsem „otrokem“ pro každého, kdo byl ochoten mě přijmout do svého života. Strach z odmítnutí vždycky nasměřoval mé myšlenky směrem, z něhož ostatní těžili více než já.

Jak jen to bylo únavné!? Jak vyčerpávající bylo pořád upřednostňovat ostatní před sebou samým! A jak málo odměny to nakonec přineslo…

..

A to vše jen proto, abys sama sebe klamala, že na tobě někomu záleží, alespoň tak, že od tebe neuteče. Alespoň prozatím… dokud je to nepřestane bavit.

A co uděláš pak, až nastane to nevyhnutné a oni opravdu odejdou? Samozřejmě viníš sebe. Vědomě či nevědomě se tvoje už i tak nízké sebevědomí ještě více sníží. Padá dolu rychlostí blesku a ty se dostáváš do ještě větší deprese a myslíš na to, že pro tebe již žádné zítra není …

Ale je. A je radostné!

Už jsi slyšela frázi: „Ty říkáš lidem, jak s tebou mají zacházet“, ale do dneška jsi ji ignorovala. Možná proto, že pokaždé, když ses pokusila stát si za svým, obrátilo se to proti tobě. Možná ti dokonce ruply nervy a poslalas všechny ke všem čertům, což si zasloužili, ale ty jsi byla na oplátku označena za příliš agresivní, za ženu, která se nechová „jako dáma“.

Ale zlato, koho to sakra zajímá? Komu záleží na tom, co si ostatní myslí nebo co říkají? Jen abych ti připomněla – neměla bys to být ty. Tobě by mělo záležet na názoru pouze jediné osoby na světě, a to jsi TY a JEDINĚ ty.

V celém vesmíru žije pouze jediná osoba, které bys ses měla chtít zavděčit a tou osobou jsi ty.

Existuje pouze jedna osoba, která potřebuje tvou laskavost nejvíce, a ano, hádáš správně – jsi to zase ty.

Ale nezapomeň: budeš-li se starat příliš hodně – ostatní se budou starat příliš málo … Budeš-li pořád k dispozici – ostatní na tebe nikdy nebudou mít čas. Lidé tě nechají pořád čekat, aniž by se za to omluvili, a ty budeš mít pocit, jako by tvůj čas nebyl tak cenný jako ten jejich. Už jsi v obraze …

Lidem kolem tebe bude vadit, až začneš dělat tyto hodně opožděné změny, ale to je v pořádku. Bav se. Všímej si na jejich tvářích pobavení a nedůvěru… Dívej se jim přímo do očí bez mrknutí.

Připrav se na důsledky své odvahy dělat to, co je pro tebe správné. Zbav se strachu, že přijdeš o práci, až se tvůj šéf rozhodne, že tě vyhodí. Možná to znamená, že nastal čas dělat něco jiného.

Buď připravená vzdát se své drahé polovičky, pokud odmítne zacházet s tebou novým, více milujícím a respektujícím způsobem.

Neboj se být teď trochu sama. Vychutnávej si chvíle strávené se… SEBOU. Poznávej sama sebe. Zjisti, jaké máš potřeby a touhy a pak se nenech zastavit ve snaze o jejich naplnění! Buď sobecká. Již tolikrát si z toho byla obviněna, a teď nastal čas ukázat jiným (a sobě) jak sobecká umíš doopravdy být! Ukaž jim, že to myslíš vážně…

Zbav se pocitu viny. Úplně. Teď je ten správný čas.

Buď na prvním místě. Buď odvážná. Spontánní. Nauč se být sama sebou v každé situaci a v jakékoliv společnosti.

Tak se začneš mít ráda…