V létě se objevily informace o bizarním jevu, který nikdo nedokáže vysvětlit. V jedné z nejnehostinnějších krajin na světě se zdánlivě zničehonic objevil masivní kráter. Podle prvních odhadů se vyskytl v zemi, zvané „konec světa“, kde teploty klesají hluboko pod nulu. Má téměř třicet metrů v průměru.
Sága záhy pokračovala. Sibiřský kráter nebyl ojedinělý. Byly tu dva další, které svým zjevením zajistily pokračování sibiřského dramatu. Díky klimatickým změnám došlo k rozmrazení permafrostu (věčně zmrzlé půdy), díky čemuž metan, obsažený v ledové půdě, explodoval. „Tlak plynu narůstal až do chvíle, kdy byl dostatečně silný na to, aby odtlačil svrchní vrstvy a vytvořil tak kráter,“ uvedl jeden německý vědec.
Výzkumníci mají nyní strach, že kráterů může být mnohem víc, a následky mohou být nepředvídatelné. Ruští vědci v současné době našli celkem sedm kráterů, z nichž pět leží na poloostrově Jamal. Dvě z těchto děr se proměnily v jezera, a podle listu Siberian Times je jeden obří kráter lemován prstencem asi dvaceti minikráterů. Podle moskevského vědce Vasilije Bogoyavlenskyho z Institutu pro výzkum oleje a plynu s velkou pravděpodobností existují tucty dalších sibiřských kráterů.
Obává se, že pokud teplota poroste – a mezi lety 2012 a 2013 je pětistupňový teplotní rozdíl – objeví se v oblasti těžby plynu ještě více kráterů, což by mohlo ohrozit národní ekonomiku. „Je důležité neděsit lidi, ale pochopit, že jde o velmi vážný problém, který musíme prozkoumat,“ uvedl Bogoyavlensky pro Siberian Times. „Tento úkaz musíme prozkoumat urgentně, abychom předešli možným neštěstím.“
Jedna s potenciálních pohrom souvisí se samotnými explozemi. Při žádném z výbuchů nebyl nikdo zraněn, ale s ohledem na velikost některých kráterů můžeme říci, že exploze metanu mají rozsáhlý dopad. Vědci jsou nervózní byť jen z toho, že by krátery měli studovat. Kdo ví, kdy metanový gejzír vybuchne znovu?
„Tyhle objekty musí být prozkoumány, ale pro vědce je to velmi nebezpečné,“ uvedl Bogoyavlensky pro Siberian Times. „Víme, že v následujícím časovém období může dojít k sérii úniků plynu, ale nemáme tušení, kdy přesně toto může nastat. Je to velmi riskantní, protože nikdo nemůže zaručit, že k únikům nedojde.“
Situaci zhoršuje fakt, že plyn je velmi hořlavý. Jeden z výbuchů metanu už zachvátily plameny. Obyvatelé nedalekého města Anatipayuta tvrdí, že nedávno viděli z dálky jasný záblesk. „Zřejmě vzplál plyn,“ říká Bogoyavlensky. „Toto nám ukazuje, že výbuch může být dosti nebezpečný a destruktivní. Léta zkušeností ukázala, že únik plynu může způsobit vážné škody na ropných plošinách, ropných a plynových polích a nadzemním potrubí.“
Zvláštnímu zájmu se těší sibiřský kráter B2. Vzdálený jen deset kilometrů od hlavního místa těžby plynu Gazpromu, Bovanenkovo, se proměnil v jezero. Fotografie až do nynějška ukazují výskyt uniklého metanu. Vodou zaplavený kráter stále produkuje plyn. „Tento opar, který vidíte na povrchu, znamená, že plyn proniká od spodní části jezera na jeho povrch,“ vysvětlil Bogoyavlensky pro Siberian Times. „Tomuto procesu říkáme ´odplynování´.“
Takže si to shrňme. Na Sibiři dochází k oteplování. Permafrost se rozmrazuje a chrlí výbuchy vysoce hořlavého metanu. Kdo mohl tušit, že tohle všechno bude mít na svědomí změna klimatu?
„Nikdo neví, co se v tuto chvíli odehrává v těchto kráterech,“ řekl Bogoyavlensky. „Plánujeme novou expedici.“