Když jsme byli mladší, byl život snazší, že? Vím, někdy to tak může vypadat. Ale pravdou je, že život je i nadále snadný. Vždycky bude. Jediný rozdíl je v tom, že jsme starší, a čím jsme starší, tím těžší si řadu věcí děláme.
Víte, když jsme byli mladší, viděli jsme život jednodušším, nadějnějším pohledem. Věděli jsme, co chceme, nezaujatě a bez postranních myšlenek. Měli jsme rádi usměvavé lidi. Vyhýbali jsme se těm zamračeným. Jedli jsme, když jsme měli hlad, pili jsme, když jsme měli žízeň, a spali jsme, když jsme byli unavení.
Jak jsme stárli, naše mysl postupně díky vnějším negativním vlivům přicházela o iluze. A v určitém botě jsme začali být váhaví a zpochybňovat své instinkty. Když se objevila nová bolest, nová překážka, klopýtli jsme a upadli. To se stalo vícekrát. Nakonec jsme se rozhodli, že už nechceme znovu padat, ale namísto toho, abychom vyřešili příčinu pádu, začali jsme se všemu vyhýbat.
Ve výsledku jsme jedli chutné jídlo a pili alkohol, abychom omráčili svá zranění a zaplnili naše mezery. Pracovali jsme dlouho do noci, abychom se vyhnuli domácím konfliktům. Osvojili jsme si zášť, začali jsme hrát hry a za každou cenu prosazovat sami sebe. A když to nefungovalo, zašili jsme se mezi své zlé lži, lži, používané k zakrytí dalších lží, jedli jsme a pili ještě víc jen proto, abychom se znovu cítili dobře.
V průběhu času jsme si ztížili vlastní život, stále více a více, a začali jsme ztrácet spojení s tím, kým a čím jsme ve skutečnosti byli a co jsme potřebovali.
Pokud při čtení těchto řádků pokyvujete hlavou, máme pro vás způsoby, jakými s velkou pravděpodobností děláte svůj život těžší, než ve skutečnosti je, a také pár zjednodušujících myšlenek.
1) Chcete od ostatních odpovědi, které si můžete dát jen vy sami.
Po většinu našeho života – zejména zpočátku – nám je řečeno co dělat, jak myslet, co je dobré, co znamená „úspěch“ atd. Už nic z toho poslouchat nemusíte. Osvoboďte se od toho. Myslete sami za sebe. Naslouchejte sami sobě. Rozbijte tu formu. Když přestanete dělat to, co vám všichni ostatní říkají, a začnete následovat vlastní intuici, naleznete přesně to, co hledáte.
2) Dovolujete ostatním, aby vám dávali pocítit výčitky za to, jak žijete.
Pokud tím nezraňujete nikoho jiného, žijte tak, jak chcete VY. Někdy se ztrácíme v žití života pro někoho jiného, kdy se snažíme naplnit něčí očekávání, a děláme věci jen proto, abychom na druhé zapůsobili. Zamyslete se nad tím. Děláte věci skutečně jen proto, že v ně skutečně věříte? Mějte na paměti vlastní cíle. Žijte, konejte a milujte tak, abyste byli šťastní, protože když na to přijde, vztahy můžou ze dne na den skončit, ale vy budete žít sami se sebou až do samého konce.
3) Dopouštíte, aby z vás lidé vysávali to nejlepší.
Vůbec si nevyčítejte, pokud takovéto „upíry“ ze svého života eliminujete. Nezáleží na tom, jestli dotyčný je příbuzný, součást romantického vztahu, kolega, nebo přítel z dětství. Nemusíte poskytovat prostor lidem, kteří vám způsobují bolest. Je jedna věc, když se člověk poddává svému chování, a druhá, když vyvíjí úsilí ke změně. Ale pokud někdo nebere ohledy na vaše pocity, ignoruje vaše vazby a zachází s vámi způsobem, který vás zraňuje, pak musí jít.
4) Jste součástí dramatického koloběhu.
Jak by váš život vypadal, kdybyste se oprostili od dramatu, drbů a pomluv? Zkuste ode dneška mluvit o lidech jen dobře a povzbudit ostatní, ať dělají totéž. Ignorujte ty, kteří vás odmítají podržet.
Je to velmi jednoduché. Když se vzdálíte od negativity a těch, kteří se na ní podílejí, začnou se dít úžasné věci. Nenechte se uvěznit dramatem. Prostě běžte dál.
5) Konání druhých lidí přisuzujete negativní ráz.
Druhý řidič vám zablokoval cestu. Přítel vám nikdy neodepsal. KOlega odešel na oběd bez vás. Každý den se najde důvod, proč se cítit ublíženě. Jaký důvod je to u vás? Přisuzujete nevinnému jednání druhých negativní kontext. Berete to jako osobní útok, jako políček do tváře. Nedělejte to. Nedělejte to sobě. Neberete si věci osobně. Nepřisuzujte chování druhých negativní kontext. Ať je dnešek dnem, kdy uvidíte ve všem jen to dobré.
6) Příliš se trápíte tím, že vám lidé něco ukradnou.
Speciálně to platí v případě, že jste umělec, spisovatel, podnikatel nebo kreativní typ. Ze sdílení vědomostí toho plyne vždycky víc než z jejich hromadění. Nestarejte se o to, jestli vám někdo něco ukradne. Mějte starost o to, kdy s tím přestane. BuĎte poctiví, nápomocní a dobří v tom, co děláte. Pokud lidé chtějí to, co máte, bez ohledu na okolnosti, znamená to, že to děláte dobře.
7) Snažíte se soupeřit se všemi ostatními.
Když se srovnáváte s ostatními, zahořknete. Když se srovnáváte s tím, kým jste byli předtím, stáváte se lepším. Tak moc je to jednoduché.
8) Myslíte příliš na sebe. Jeden ze způsobů, jak se vyrovnat se stresem a ztrátou, je ponořit se do konání dobrého pro ostatní.
Dobrovolničete. Zapojte se do života. Nemusí to být velká, organizovaná akce. Řekněte milé slovo. Povzbuďte někoho blízkého. Navštivte někoho osamělého. Na chvíli opusťte vaše myšlenky, které se zaobírají jen vámi. Když na to přijde, na světě jsou dva typy lidí. Ti, co dávají a ti, co berou. Ti, co dávají, jsou šťastní. Ti, co berou, jsou nešťastní.
9) Zaměřujete se na popularitu namísto efektivity.
Žeňte se za respektem, ne za pozorností. Trvá déle a ve finále je užitečnější. Dělejte věci, které trvají. A především, nezaměňujte popularitu s efektivitou. Být populární znamená být na chvíli oblíbený. Být efektivní znamená rozdíl.
pokračuj .
10) Jste povrchní a hledáte nejsnadnější cestu.
Dělejte to, co je správné, ne to, co je jednoduché. A dělejte to, co je správné, i v případě, že se to nikdo nedozví. Proč? Protože VY to vědět budete.
11) Zaměřujete se na jakýkoliv bod v čase kromě současnosti.
Nemůžete změnit včerejšek, ale můžete všechno zničit tím, že se strachujete o zítřek. Žijte současností. Zítřek se vyvine přesně tak, jak má, stejně jako se to stalo se včerejškem.
12) Brzdí vás vaše vlastní chyby.
Je důležité, abyste si je odpustili. Musíme se ponaučit z našich chyb a jít dál. Uzavřete se sebou dohodu o tom, že vás nebude definovat vaše minulost. Někdy ty nejlepší věci nejsou výsledkem vaší tvrdé práce, ale výsledkem ponaučení z vašich vlastních chyb. Šťastný, úspěšný život není životem bez problémů, ale životem, kdy se nad problémy povznesete.
13) Přemýšlíte stylem „všechno nebo nic“
Neexistuje nic jako perfektní úspěch, stejně jako neexistuje perfektní selhání. To je důvod, proč označování věcí extrémními nálepkami – všechno, nebo nic, úspěch, nebo selhání – nikam nevede. Co existuje, je však souvislé pokračování nedokonalých momentů s různými možnsotmi a příležitostmi. Oceňte šedou zónu mezi extrémy, cestu, zkušenosti. A především, nikdy nenechte úspěch ovládnout vaši hlavu nebo neúspěch ovládnout vaše srdce.
14) Čekáte od života, že budete neustále šťastní.
Svět je složité místo. Můžete zakusit utrpení, zlomené srdce a ztrátu. Tyto okolnosti mohou ovlivnit vaše štěstí, ale neztrácejte naději. Myslete na Jin a Jand v čínské filosofii, který značí protikladné síly, které jsou vždy propojené. V utrpení můžete nalézt velkou sílu, ve zlomeném srdci odolnost a ve ztrátě můžete obnovit vaše ocenění života. Život je vždycky Jin a Jang. Protiklady jsou vzájemně propojené a propletené. Nemůžete se zaštítit smutkem bez toho, aniž byste se zaštítili štěstím.
15) Myslíte na ty nejhorší scénáře.
Někdy se vaše mysl zbytečně zabývá nepravděpodobnými událostmi. Při vaší žízni jde o život. Váš ztracený řidičský průkaz je v rukou někoho, kdo ukradne vaši identitu. Takováto negativita plodí jen další negativitu. Je to brzda štěstí. Na svět se můžete dívat hledáčkem pochyb a zoufalství nebo naděje a vzrušení. Je to vaše volba. Ať tak nebo tak, jednou dorazíte do vašeho cíle. Jediná otázka je, jestli chcete dorazit zamračeni či usměvaví.
16) Dovolíte ztrátě, aby vás pohltila.
Někdy musíte pracovat na štěstí. Některé překážky v životě jsou příliš těžké na to, aby se vymazaly pouhým pozitivním myšlením. Potřebujete někomu odpustit? Potřebujete se oprostit od zkrachovalého vztahu? Potřebujete se smířit se ztrátou bližního? Život je plný ztrát. Ale bez nich by nebylo ani dokonalé štěstí. Ztráty nám pomáhají ocenit dobré časy. Pomáhají nám růst. Pokud toužíte spatřit světlo, nejste sami. Najděte si někoho, kdo vám rozumí, a mluvte spolu. JDěte si pro podporu. Nedovolte ztrátě, aby vás pohltila.
17) Odmítáte vidět pravdu.
Pravda nepřestane existovat, když je ignorována. Odmítáním věcí nenaleznete klid. Musíte věci cítit, máte-li se uzdravit. Vyneste své strachy a svou slabost na světlo. Protože to je jediná cesta, jak se přes ně dostat. Bolest, kterou cítite při střetu, je nutná, ale je to běh na dlouhou trať.
18) Necháte se odradit při činění rozhodnutí.
Špatná rozhodnutí jsou téměř vždy lepší než žádná rozhodnutí. Nerozhodnost vše jen oddaluje, zatímco špatná rozhodnutí nám přinášejí ponaučení. Nakonec vždy více litujeme rozhodnutí, která jsme neučinili, vztahů, které jsme se báli mít, a rozhodnutí, u kterých jsme příliš dlouho čekali.
Řada je na vás…
Jak víte, když přestaneme dělat špatné věci a začneme dělat ty dobré, život se nám zjednoduší. Dává to smysl. Takže jak – dělali jste si život těžší, než ve skutečnosti je?